Jelikož jsem s Beníkem zanedbala podstatnou část jeho výchovy, rozhodla jsem se, že s Jess už tohle podstupovat nebudu. Mým cílem je, aby byla 100 % ovladatelná, mohla běhat na volno a radovat se tak jako já. Proto od loňského roku navštěvujeme kynologické cvičiště v Petřvaldě, kde nám ochotně radí. Cvičák má mnoho předností oproti domácímu tréninku. Pes je v cizím prostředí, kde je obrovské množství pachů, množství jiných psů a lidí, to vše testuje jeho pozornost. Psi samozřejmě potřebují komunikovat se svými druhy, cvičák je ideální místo, vše probíhá pod dozorem, na oploceném pozemku a tudíž jim nic nebrání dosytosti si pohrát. Ale jak už to bývá: Nejdřív práce, potom zábava. 
Při výcviku používám klikr, který se mi náramně osvědčil. Jess je s ním pozornější, preciznější a velmi rychle se s ním učí nové cviky. Vřele doporučuji.
NAŠE ZAČÁTKY
Jessy byla s největší pravděpodobností nadměrně bita, což mi výcvik na začátku značně ztěžovalo. Nesnesla dotyk na zadek - tak důležitý prvek při povelu sedni, a tlak na záda ji přiměl se hrbit - což zase blokovalo lehni. Ještě, že je tak dobře žravá, tím se mnohé vyřešilo - za pamlsek se postaví i "na hlavu" 
. Možná některé výmysly pomohou i dalším takto postiženým. Někomu se můžou zdát popisy značně trapné, ale pokud máte psa, který nesnese pomalu ani pohlazení po hřbetě, jednotlivé cviky potřebují jakousi alternativu. Úspěch při výcviku všem.
SEDNI - Jess jsem postavila zadkem ke stěně, aby mi necouvala. Klekla jsem si k ní, ukázala v ruce pamlsek a dala ji ho téměř před nos, což jí podnítilo ho za každou cenu dostat jemným oždibováním ruky, druhou rukou jsem ji chytla lehce za obojek. Pak už jen zvedáte ruku i s čumákem jako kdyby za psa, opakujete sedni a obojkem korigujete pohyb, když si začla sedat tak jsem lehce táhla za obojek směrem dozadu . A pak už sedí .a dáte pamlsek. Musím říct, že cvik pochopila velmi rychle, jde jen, aby si si spojil slovní povel s cvikem. Jess si bez problému sedala na druhý den, i když ještě s občasnou pomocí (tahem, pamlskem).
LEHNI - Tak tento povel byl opravdu oříšek. Zkoušela jsem několik metod: psa posadíte, před nos mu dáte pamlsek, který posunujete směrem dolů mírně od psa a říkate lehni. Někdy si lehla, někdy vstala a došla si 
. Zkoušela jsem postup i s vodítkem, kdy psa pokládáte stejným způsobem, ale z boku a přišlapujete vodítko, takže ho to nutí se položit. Při tomto je vyvíjen tlak na krk psa, což normálně nevadí, ale Jess to totálně vynervovalo. Začala se všelijak bránit a výsledkem bylo, že sice ležela, ale na zádech, ocas mezi nohama. Takže jsme zůstali u kombinací těchto metod - psa pokládate z boku s pamlskem před čumákem a mírným tahem za obojek směrem dolů. Musím říct, že ruka navíc by se hodila . S těmi to pomůckami se ji to i dařilo, ale ani po 14 dnech jsme nedocílila, aby si lehla na slovní povel, či na ukázaní rukou. Pak se ke mně donesla informace o klikru a neváhala jsem ji využít. Koupila ho - není nijak drahý (asi 50Kč), našla si jak tahle krabička funguje a světe div se. Jess začala na slovní povel reagovat asi za dva dny . Teď bez klikru nedám ani ránu a musím říct, že mi neskutečně pomáhá.
